Prinášame nápady. Zdieľame skúsenosti.

Klett Klett blog Psychologie & motivace Mindfulness

Mindfulness
8.5.2023
foto

Když někdo přichází v této době na individuální konzultace k psychologovi, je velmi pravděpodobné, že se (třeba mimo jiné) bude chtít věnovat tématům, jako je zvládání stresu a úzkosti, ztráta motivace, práce s vlastními emocemi, dlouhodobě smutná nálada či vyčerpání z množství požadavků, kontaktů a informací, s nimiž jsme denně konfrontováni. K psychologovi přivedou lidi nejčastěji až poruchy spánku, nevysvětlitelné zdravotní problémy, úzkosti, které brání běžnému každodennímu fungování a ovlivňují jak chování daného jedince, tak i jeho vztahy. Existuje nějaká „první pomoc“? Něco, co by nám pomohlo se i bez odborníka odrazit od pomyslného dna a obnovit určitou duševní rovnováhu? Něco, co většině lidí opravdu „funguje“, co je odborně popsané a zdůvodněné, ale zvládneme to sami i jako laici? 

Je dobré vědět, že při stresu a úzkosti máme aktivovanou část nervové soustavy, která se nazývá sympatikus. Ta má za úkol zvýšit svalové napětí, pozastavit trávení, zařídit zrychlené dýchání i srdeční tep a mnoho dalšího. Je to ta část nervové soustavy, která nás má připravit k aktivitě a pomoci nám zvládnout nebezpečné situace, ale zároveň dostává tělo do stavu, který nám subjektivně není příjemný. Objektivně může mít dlouhodobá aktivace sympatiku negativní dopad jak na naši imunitu, tak i na schopnost soustředění, spánek, krevní tlak, trávení i svalové napětí a s tím související bolesti hlavy, zad apod. Čas, kdy je v našem těle aktivní sympatikus, potřebujeme v ideálním případě zdravě vyvažovat časem, kdy je aktivní parasympatikus, tedy část nervové soustavy, která působí do jisté míry „obráceně“. V době aktivace parasympatiku jsou naše svaly uvolněné, srdce bije pomaleji, dýchání se zklidní, prokrví se nám dobře periferie těla (ruce, nohy, kůže), rozjede se trávení a na své si přijde i imunita. V tomto uvolněném stavu se cítíme dobře a naše tělo může dobře regenerovat. Stresu se vyhnout nemůžeme ani nechceme, protože je přirozenou součástí našich životů a má v nich důležitý význam. Jakým způsobem ale můžeme každodenní zátěž lépe zvládat a působení stresu tím doslova „vyvažovat“ a současně také zmírňovat jeho případný negativní dopad na naše tělo i psychiku? 

Jednou z možností je praktikování techniky mindfulness, která má přímo sloužit ke snižování stresu a úzkosti, čímž posiluje imunitní systém, snižuje riziko kardiovaskulárních onemocnění, má vliv na kvalitu našeho spánku a přináší nám pocit duševní pohody. Kromě toho zlepšuje schopnost soustředění, podporuje kreativitu, redukuje negativní emoce a posiluje naši emocionální stabilitu. Jde o techniku, při níž rozvíjíme svou všímavost bez hodnocení toho, co naše smysly zaznamenávají. Prostě jen pozorujeme a vnímáme, co se děje v nás a kolem nás. Svou vnímavost můžeme trénovat podobně jako svaly v těle. Zpočátku vydržíme jen chvilku, ale díky tréninku a trpělivosti nám to půjde den po dni lépe a lépe. Všímavost je možné trénovat při meditaci či józe, ale klidně také v průběhu celého dne při činnostech, jimž se věnujeme. Podstatou všímavosti je věnovat vlastní pozornost tomu, co vnímáme svými smysly. Co se právě teď dostává do mého mozku skrze můj zrak, sluch, hmat, chuť či čich? Co všechno vnímám při procházce v přírodě, co vnímám ve chvíli, kdy jím své oblíbené jídlo? Důležité je pouze vnímat. O nic neusilovat, nic se nesnažit zažít, nehodnotit, neměnit, pouze být tady a teď a všímat si, jak k nám postupně přicházejí kromě vjemů také různé myšlenky, jež poté, co si jich povšimneme, zase odcházejí a jsou nahrazovány jinými. I tyto myšlenky pouze zaznamenáme, bez hodnocení, bez toho, že bychom je vyhledávali, nebo se jim naopak bránili.

Mindfulness je technika, která nám pomůže na chvíli přenést pozornost z minulosti a budoucnosti sem, na místo, kde se právě nacházíme, a do času, který zrovna prožíváme. Naučí nás se na chvíli zastavit, uniknout tlaku informací a požadavků a potřebě se neustále snažit něco dokazovat. Vrátí nás do našeho vlastního těla, k pocitům, které máme, k nám samotným. Ukáže nám, že se svět se vším všudy točí dál, i když my na chvilku zastavíme, že si to můžeme dovolit, že je to příjemné a dá nám to pocit uvolnění, krátkého ale intenzivního odpočinku, pocit, že můžeme chvíli prostě „jen být", a i tak děláme něco velmi cenného. Vystoupíme z vleku požadavků okolí i vlastních nároků na sebe a naučíme se postupně vědomě uvolnit, což je ten nejlepší a nejúčinnější způsob, jak zvládat stres a vnitřní napětí s ním spojené, jak znovu vnímat vlastní tělo a jeho signály, jak pozorovat své emoce a myšlenky bez potlačování. Jak jim dávat prostor, jak je prozkoumávat, ale nenechat se jimi strhnout a ovládat. 

Ano, je to o něco složitější než spolknout prášek na spaní či na potlačení úzkosti, ale má to nesrovnatelně lepší a dlouhodobější efekt bez vedlejších účinků. Mimo jiné nám to přináší uvědomění, že máme možnost sami ovlivnit to, co prožíváme, že se dokážeme ve vleku stresujících událostí zastavit a odpočinout si od nich, že dokážeme postupně ovlivnit četnost i míru vlastních úzkostí i to, co se viditelně a měřitelně děje v našem těle a mozku. Zkuste sami pátrat a hledat informace a zdroje, jak můžete všímavost ve svém životě rozvíjet, a zkuste si v tomto ohledu vybudovat návyk. Ne, není to další povinnost, kterou se vám někdo snaží vnutit. Je to pozvání, abyste se tu a tam na chvíli zastavili a odpočinuli si, nabrali síly, zpomalili a dopřáli si to, co vám okolí nenabízí a nezdůrazňuje. Je to na vás. A jestli chcete, můžete se právě teď pomalu rozhlédnout kolem sebe, zaposlouchat se do zvuků a vnímat, co vám sdělují váš čich, hmat a chuť. Kéž by se takové chvilky staly součástí vašich životů a přinesly vám skutečné uvolnění, nadhled a vnitřní klid. Kéž by postupně i tyto zdánlivě maličké krůčky, které uděláte, vyvážily stres a úzkosti, jež prožíváte. Kéž by změnily hladiny hormonů ve vašem těle, vedly k uvolnění svalů, proměňovaly váš mozek a ukázaly vám, že kromě shonu a snahy něco zvládnout a stihnout existuje ještě něco jiného, léčivého a hladivého. Něco, díky čemu se sami dokážete dostat ze stavu sevření a nabuzení do stavu uvolnění a poodstoupení od všeho, co se aktuálně ve vás i kolem vás děje. Než si k tomu najdete další informace, můžete klidně začít tím, že si zkusíte všemi smysly velmi pomalu vychutnat čtvereček čokolády, šálek čaje nebo třeba cestu parkem. Zpomalte a vnímejte. Netrapte se aspoň chvíli ani tím, co bylo, ani tím, co bude. Žijete právě teď a právě tady. Všimněte si toho, jak vám je.

Mgr. et Mgr. Eva Martináková




zpět